Horní Malá Úpa – Mokré jámy

     První zmínky o osadě Mokré Jámy existují již před rokem 1886. Jako součást Horní Malé Úpy vznikla okolo počátku 17. století.

    Drobná zajímavost je účinkování louky v českém seriálu My z konce světa, konkrétně v dílu s názvem Loučení.

       Vegetačně je lokalita velice různorodá, od suchých trávníků přes středně vlhké a úživné louky po mokřady a prameniště. Na suchých místech uvidíte druhy typické pro tato stanoviště například smilku tuhou, silenku dvoudomou, světlík lékařský a mochnu zlatou, což je přízemní bylina s velkým žlutooranžovým květem. Na středně vlhkých loukách potkáte trávy i byliny, jakými jsou silenka bílá, kakost lesní, jestřábník oranžový, jestřábník červený, spoustu dalších žlutě kvetoucích jestřábníků a máchelek a modře kvetoucí endemitní zvonek český.

          Největší plochu zabírají místa podmáčená, ta jsou také nejzajímavější a nejbarevnější. Pestrost louky zaručují suchopýr úzkolistý, který se svými štětinkami bíle vlaje ve větru, ostřice a trávy. Z bylin naleznete známou pomněnku, ptačinec mokřadní, kuklík potoční a nejvýraznější a zdálky viditelný růžový kohoutek luční. Zajímavou a v porostu na první pohled neznatelnou rostlinkou této lokality je všivec lesní, který si můžete prohlédnout též na další ze zastávek Hořcové stezky Rennerovy Boudy. Raritkou jarních měsíců je výskyt šafránu karpatského, který spatříte hned, jak roztaje sníh.

Louky seče hospodář Martin Uher na seno. V nejvíce zamokřených místech přichází na řadu ruční sekání i hrabání, hmota se odtud vyhrabává na suchá místa, kde se dosuší. Seno se skrmuje v zimních měsících skotem (Highland Cattle, rohatí chlupáči). Od roku 2017 se nad cestou pase stádo ovcí.

        V Boudě Malá Úpa mohou zájemci v hospodářově originálních receptech ochutnat jemné maso rostlé v prostředí druhově bohatých horských luk.

Podpořte krkonošské louky, přijeďte se na ně podívat …

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now